Anna odcházela z pokoje svého umírajícího manžela s pocitem, že v ní něco definitivně prasklo. Neohlédla se. Nedokázala by snést pohled na jeho nehybné tělo napojené na přístroje, které za něj dýchaly, myslely, žily. Chodba nemocnice se jí rozmazávala před očima a ona si ani neuvědomovala, že jí po tvářích tečou slzy.
Ještě před šesti měsíci byl Mark silný, sebevědomý muž. Smál se nahlas, plánoval budoucnost, mluvil o cestách, o domě, o stáří, které prý
[...]








