Kuřecí maso patří k nejoblíbenějším surovinám v kuchyních po celém světě. Lehké, zdravé, rychlé na přípravu – alespoň tak ho většina z nás vnímá. Ale co když za jeho dokonalým vzhledem číhá něco, co by vás přimělo přehodnotit další nákup?

Byl to úplně obyčejný večer. Po náročném dni jsem se rozhodl uvařit si jednoduchou večeři: kuřecí prso s rýží a zeleninou. V obchodě jsem sáhl po balení chlazených kuřecích prsou, které vypadaly svěže a bez jakýchkoliv známek závadnosti. Po návratu domů jsem otevřel obal a připravil se maso opláchnout pod tekoucí vodou, jak jsem zvyklý.

Ale v ten okamžik se mi udělalo nevolno. Kuřecí prso, které jsem držel v ruce, se začalo pod tlakem vody a jemného dotyku prstů doslova rozpadat na tenká vlákna. Jemné vrstvy masa se oddělovaly, jako by byly slepené dohromady jen nějakým želatinovým filmem. Textura byla divná – vláknitá, skoro jako mokrý papír.

Zůstal jsem stát s otázkou: Co to sakra je? Je to normální? A jak je možné, že to jíme?

Co se děje s naším kuřecím masem?
Po prvotním šoku jsem začal hledat odpovědi. Netrvalo dlouho a zjistil jsem, že nejsem jediný. Internet je plný podobných příběhů lidí, kteří zažili totéž – kuřecí prsa, která se „vlákní“, mají měkkou, rozpadlou strukturu a zvláštní barvu nebo vůni.

Odborníci na potraviny a veterináři uvádějí několik důvodů:

Intenzivní chov a rychlý růst brojlerů. Moderní brojleři jsou vyšlechtěni tak, aby za pár týdnů dosáhli porážkové hmotnosti. Extrémně rychlý růst způsobuje v jejich svalech mikrotrhlinky a nahromadění tekutin. To vede k jevu známému jako „wooden breast“ (dřevnaté prso) nebo „spaghetti meat“ (špagetové maso), kdy se svalová vlákna oddělují a textura se mění.

Vysoký obsah vody. Mnohá kuřecí prsa jsou napuštěna solným roztokem (tzv. injektáž), aby byla šťavnatější a těžší. To může ovlivnit strukturu masa a způsobit, že se při vaření či oplachování rozpadá.

Špatné zacházení při zpracování. Pokud maso prošlo několika cykly mražení a rozmrazování, buněčná struktura se poškodí, a svalová vlákna ztratí soudržnost.

Je to nebezpečné?
Dobrou zprávou je, že samotná „vláknitost“ masa nemusí nutně znamenat zdravotní riziko. Pokud maso nemá podezřelý zápach, slizký povrch nebo změněnou barvu, bývá po tepelné úpravě bezpečné ke konzumaci. Přesto tato změna kvality poukazuje na problémy v celém procesu chovu a zpracování.

Co s tím můžeme dělat?
Kupujte maso z prověřených zdrojů. Menší farmy, bio chovy nebo místní řezníci často nabízejí kuřecí maso s přirozenější strukturou, protože kuřata nejsou nucena k tak extrémně rychlému růstu.

Zkontrolujte etikety. Vyhněte se výrobkům s přidanou vodou nebo roztoky.

Dávejte přednost celým kuřatům. Celé kuře bývá méně zasažené „špagetováním“ svalů než samotná prsa.

Závěr
To, co jsem považoval za obyčejnou přípravu večeře, se změnilo v lekci o tom, co se děje s potravinami, které denně kupujeme. Kuřecí maso s vláknitou strukturou není žádný mýtus – je to realita průmyslového zemědělství. Možná je čas přehodnotit, odkud pochází to, co jíme.