Byl to chladný listopadový večer, kdy se Petr vracel domů z dalšího vyčerpávajícího dne v práci. Když otevřel dveře do malého bytu na okraji města, uslyšel tichý, tlumený smích své osmileté dcery Klárky. Byl to zvuk, který neslyšel celé měsíce. Od té strašné nehody, kdy přišla o možnost chodit, byla tichá, uzavřená a její oči ztratily jiskru.

Ale teď… Smála se. A nebyla sama. V kuchyni stál neznámý muž. Vysoký, hubený, s pronikavým pohledem a rukama, které jemně, ale pevně podpíraly Klárku, zatímco se nejistě snažila postavit na nohy.

„Kdo jste a co tu děláte?“
Petr byl okamžitě v pozoru. Neznámý se na něj obrátil s klidným úsměvem a řekl: „Pane Nováku, nejsem doktor. Nejsem ani léčitel v klasickém smyslu slova. Ale věřte mi… dokážu, aby vaše dcera znovu chodila.“

Petr nevěřil vlastním uším. Měsíce strávené v nemocnicích, desítky vyšetření, nekonečné rehabilitace – a žádný pokrok. Jak by mohl tento cizinec, který se objevil zničehonic, dokázat něco, co moderní medicína nedokázala?

Podivné znamení

Muž si klekl ke Klárce a položil jí ruku na nohu. Klárka vyjekla, ale ne bolestí – spíš překvapením. „Cítím to, tati! Cítím, jak mi brní nohy!“ vykřikla a její tvář se rozzářila.

V tu chvíli si Petr všiml něčeho znepokojivého: na zápěstí muže se leskl starodávný tetovaný symbol, který Petr kdysi viděl v jedné zapomenuté knize o zakázané magii. Najednou mu v mysli vytanula otázka, kterou se bál vyslovit: Za jakou cenu?

Temná minulost a nečekané odhalení
Jak dny plynuly, Klárka skutečně začala dělat první nejisté krůčky. Rodina byla v šoku, sousedé se chodili dívat na „zázrak“. Ale Petr začal být stále více neklidný. Muž nikdy neřekl své jméno, nikdy nevysvětlil, odkud přišel. A v noci se bytem rozléhaly podivné zvuky – šepoty v jazyce, kterému Petr nerozuměl, a stíny pohybující se na zdech, i když v místnosti nikdo nebyl.

Jednou v noci Petr otevřel dveře do Klárčina pokoje a uviděl muže, jak drží svou dceru za ruce a cosi šeptá jejím uším. Klárčiny oči byly zavřené, ale na tváři měla podivný, téměř nadpozemský výraz.

„Co jí děláte?“ vykřikl Petr.

Muž se pomalu otočil. „Dávám jí zpět, co jí bylo vzato… Ale všechno má svou cenu, pane Nováku.“

Rozhodnutí, které změní všechno
Petr si konečně uvědomil pravdu: tento muž není jen nějaký léčitel. Byl to někdo – nebo něco – mnohem mocnějšího a temnějšího. Teď stál před volbou: nechat Klárku znovu chodit a riskovat, že ji ztratí jiným způsobem, nebo vše zastavit a smířit se s tím, že jeho dcera zůstane upoutaná na invalidní vozík.