Když se dvaadvacetiletá Sofia rozhodla provdat za jednašedesátiletého muže, její okolí tomu nemohlo uvěřit. Přátelé ji varovali, známí si šeptali o penězích a někteří příbuzní byli přesvědčení, že mladá žena udělala největší chybu svého života. Sofia však měla důvod, o kterém se jí mluvilo jen velmi těžko.
Netušila ale, že po svatbě začne zažívat něco mnohem podivnějšího, než si kdy dokázala představit. Každou noc usínala pod vlivem silných léků a každé ráno se probouzela s pocitem, že se během noci stalo něco, na co si vůbec nevzpomíná. Když se nakonec rozhodla nainstalovat do ložnice skrytou kameru, zjistila, že její manžel před ní něco velmi důležitého tají.
Sofia ještě před několika měsíci žila úplně jiným životem. Bylo jí teprve dvaadvacet let a měla stejné sny jako většina dívek v jejím věku. Chtěla cestovat, najít si práci, poznávat nové lidi a jednou založit vlastní rodinu. Osud jí však připravil mnohem těžší začátek dospělosti.
Po smrti otce zůstala rodina s několika nesplacenými půjčkami. Její matka měla dlouhodobé zdravotní problémy, kvůli kterým nemohla pravidelně pracovat, a mladší bratr se právě připravoval na studium na univerzitě. Peníze nestačily ani na běžné výdaje, natož na splácení dluhů.
Sofia proto musela rychle dospět. Přijímala každou práci, kterou mohla získat, šetřila na každém kroku a snažila se udržet rodinu nad vodou. Přesto měla stále pocit, že se z finančních problémů nikdy nedostanou.
Právě v tomto období potkala Richarda.
Bylo mu jednašedesát let. Vlastnil několik stavebních společností, měl dostatek peněz a žil v rozlehlém domě na okraji města. Jeho první manželka zemřela před více než deseti lety a od té doby žil převážně sám. Byl zvyklý na pohodlí, klid a život, ve kterém nemusel řešit každodenní finanční starosti.
Když se seznámil se Sofií, začal jí věnovat stále více pozornosti. Zval ji na večeře, posílal jí květiny a zajímal se o její rodinnou situaci. Sofia zpočátku nevěděla, jak jeho zájem chápat. Brzy však pochopila, že Richard má vážné úmysly.
Po několika měsících ji požádal o ruku.
Zpráva o jejich zasnoubení vyvolala mezi známými pořádný rozruch. Rozdíl téměř čtyřiceti let byl pro mnohé nepřijatelný. Někteří tvrdili, že Sofia chce pouze jeho majetek, jiní se obávali, že se Richard snaží koupit si mladou manželku.
Sofia si uvědomovala, že jejich podezření nejsou úplně neopodstatněná. Proto se ještě před svatbou rozhodla s Richardem otevřeně promluvit.
Jednoho večera si sedli v obývacím pokoji a ona mu řekla něco, co by většina žen před svatbou pravděpodobně nikdy nevyslovila.
„Chci, abys věděl, že si tě vážím. Jsi ke mně laskavý a pomohl jsi mé rodině. Ale nechci předstírat něco, co necítím. Nejsem do tebe zamilovaná a nechci, abys ode mě očekával city, které ti nedokážu dát.“
Richard ji vyslechl bez přerušování.
Sofia čekala hádku, možná dokonce zrušení zásnub. On však pouze přikývl.

„Rozumím ti. Nechci, abys mě do něčeho nutila ani abys mi něco předstírala.“
Potom mu prozradila ještě jednu věc. Už několik měsíců trpěla silnou úzkostí a měla vážné problémy se spánkem. Lékař jí proto předepsal léky, které užívala každý večer. Bez nich často nedokázala usnout celé hodiny.
Richard ani tentokrát neprotestoval.
O týden později se konala svatba.
Krátce po ní se Sofiin život po finanční stránce výrazně změnil. Richard pomohl splatit dluhy její rodiny, zaplatil bratrovi studium a zajistil, aby její matka nemusela mít strach ze ztráty domova. Sofia měla poprvé po dlouhé době pocit, že její nejbližší jsou v bezpečí.
Jejich společné soužití však bylo zvláštní.
Richard se k ní choval velmi zdvořile a nikdy na ni netlačil. Dokonce ani po svatbě od ní nevyžadoval intimní blízkost. Každý večer jí popřál dobrou noc a odešel na svou stranu obrovské manželské postele.
Sofia si kolem jedenácté vzala předepsanou tabletu, uložila se ke spánku a během krátké chvíle usnula.
Takto probíhaly téměř tři týdny.
Potom se ale začaly objevovat první zvláštní události.
Jednoho rána našla svůj polštář na podlaze. Jindy měla rozcuchané vlasy, přestože si večer lehala s pečlivě upraveným účesem. Několikrát se jí také zdálo, že uprostřed noci slyší Richardův hlas.
Zpočátku tomu nepřikládala velký význam. Předpokládala, že jde o neobvyklé sny nebo vedlejší účinky léků.
Jednoho rána se však rozhodla manžela zeptat.
„Mluvil jsi se mnou v noci? Měla jsem pocit, že jsi stál vedle postele.“
Richard se na ni podíval a klidně odpověděl: „Nejspíš se ti něco zdálo. Vždyť víš, že spíš velmi tvrdě.“
Jeho odpověď ji na chvíli uklidnila.
Jenže další noc byla ještě podivnější.
Sofia se probudila s nepříjemným pocitem, že vůbec neodpočívala. Bolely ji svaly, měla zpocené oblečení a její srdce bilo mnohem rychleji než obvykle. Když se pokusila vzpomenout si na předchozí noc, nedokázala si vybavit vůbec nic.
Všec