Poušť Sahara je známá svými nekonečnými písečnými dunami, spalujícím sluncem a tajemnými příběhy, které se v ní rodí. Ale nic z toho nemohlo připravit skupinu vědců na nález, který učinili během expedice v odlehlé části této nehostinné krajiny.

Bylo to během rutinního leteckého průzkumu, kdy satelitní snímky zachytily nezvyklý tvar na povrchu písku. Nejprve se zdálo, že jde o optický klam – stín nebo zvláštní uskupení skal. Ale když tým archeologů a geologů dorazil na místo, nemohli uvěřit vlastním očím. Před nimi stála masivní kovová konstrukce, zčásti pohřbená pod pískem. Po bližším zkoumání bylo jasné, že jde o… ponorku.

Jak se mohla ponorka ocitnout stovky kilometrů od nejbližšího oceánu? Jak dlouho tu leží? A kdo ji sem dostal?

Vědci rychle zahájili vykopávky a odhalili celé tělo stroje. Ponorka byla v překvapivě dobrém stavu, její ocelový trup vykazoval jen menší známky koroze. Na bocích byly stále čitelné znaky, které naznačovaly, že jde o vojenský model z druhé světové války. Ale to největší překvapení přišlo, když se jim podařilo otevřít vstupní poklop.

Uvnitř našli scénu, která byla jako vystřižená z hororového filmu. Kabina byla plná kostí – lidských i zvířecích. Na stěnách byly vyškrábané nápisy v různých jazycích: němčina, ruština, dokonce i znakové symboly, které se nepodobaly žádnému známému písmu. Jeden z nápisů, přeložený z němčiny, zněl: „My jsme poslední. Neposílejte nikoho jiného.“

V rohu kabiny našli zvláštní, sférický objekt, který slabě zářil modrým světlem. Přístroje vědců začaly blikat a selhávat, jakmile se k němu přiblížili. Geologové a fyzikové se shodli, že se nejedná o žádný známý materiál na Zemi.

Hypotézy se začaly šířit rychlostí blesku. Někteří odborníci tvrdili, že ponorka byla součástí tajného nacistického projektu, který měl přepravovat experimentální technologie přes Atlantik. Jiní spekulovali o časoprostorové anomálii, která mohla plavidlo přenést z hlubin oceánu do srdce Sahary. Nejdivočejší teorie hovořily o mimozemském zásahu.

Záhada ponorky rozdělila veřejnost i vědeckou komunitu. Zatímco skeptici poukazovali na možnost, že jde o podvod nebo uměleckou instalaci, ti, kteří na místě pracovali, vylučovali jakoukoli manipulaci. Jeden z archeologů dokonce prohlásil: „Strávil jsem 30 let odkrýváním lidských tajemství, ale tohle je poprvé, co cítím čistý strach.“

Ponorka byla nakonec převezena do tajného výzkumného zařízení, kde se na ní pracuje dodnes. Úřady mlčí a odmítají zveřejnit jakékoli nové informace. Ale lidé žijící poblíž oblasti tvrdí, že v noci občas slyší hluboké dunění, jako by se pod pískem něco pohybovalo.

A záhadný modře svítící objekt? Podle neoficiálních zpráv zmizel ještě před převozem.