Seděla jsem u kuchyňského stolu v bytě, který jsem si po rozvodu sotva mohla dovolit. V ruce jsem držela hrnek s čajem, který už dávno vystydl. Nic jsem neřekla. Už jsem se naučila poslouchat dřív, než doufat.

„Ta jeho nová… ta sedmadvacetiletá,“ pokračovala Jamie. „Není to jen kolegyně. Je… těhotná.“

Na chvíli se mi zastavil dech.

„A než se nadechneš,“ dodala rychle, „není to jeho dítě. Nebo aspoň ne tak, jak si myslí.“

Zavřela jsem oči.

Jamie se nadechla a spustila: „Ethan se v práci chlubí, že konečně začne rodinu znovu. Jenže HR dostalo anonymní oznámení. O vztahu. O střetu zájmů. A pak se to rozjelo.“

Ukázalo se, že jeho „dokonalá“ přítelkyně měla vztah i s jejich přímým nadřízeným. A s dalším mužem z jiného oddělení. A když otěhotněla, rychle si vybrala Ethana – stabilního, poslušného, snadno manipulovatelného. Muže, který už jednou dokázal obětovat cizí tělo pro cizí sen.

„Ale to není všechno,“ řekla Jamie tišeji. „Pamatuješ si ty peníze z náhradního mateřství?“

Ano. Pamatovala. Každý dolar, který prošel mým tělem dřív než mými rukama.

„Finanční kontrola zjistila, že část těch peněz prošla přes firemní účet. Oficiálně jako ‚krátkodobá půjčka‘. Nelegální. Podepsaná jím.“

Najednou mi bylo jasně.

Ethan nebyl jen zbabělec. Byl hlupák.

Během dvou týdnů přišel o práci. Ještě dřív, než se stihl stát „otcem“. Jeho přítelkyně zmizela ve chvíli, kdy zjistila, že není jediná, a že peníze nejsou jeho. Jeho matka mu zavolala v hysterii – banka zahájila nové šetření ohledně domu. Ukázalo se, že některé splátky byly provedeny z prostředků, které neprošly řádným zdaněním.

Dům, kvůli kterému jsem zničila své tělo.

Dům, kvůli kterému jsem přišla o manželství.

Byl znovu ohrožen.

O měsíc později mi Ethan zavolal.

Neplakal. To mě překvapilo. Mluvil tiše, unaveně.

„Nevěděl jsem, co dělám,“ řekl. „Jen jsem chtěl, aby všechno bylo konečně v pořádku.“

„Bylo,“ odpověděla jsem. „Pro tebe. Na můj účet.“

Poprvé neměl odpověď.

Dnes pracuji z domova. Pomalu jsem se dostala zpět do formy. Ne kvůli někomu jinému, ale proto, že jsem si znovu vzala zpět své tělo jako své území. Náš syn ví, že jeho máma je silná. Ne proto, že vydržela bolest, ale proto, že odešla.

Ethan bydlí zpátky u matky. V domě, který je stále na hraně zabavení. Ironie je krutá, ale přesná.

A já?

Já už nikoho nezachraňuji na úkor sebe.

Protože karma nepřichází s křikem.
Přichází tiše.
A vždycky ví, kam sáhnout.