Emma byla žena, kterou by si přál každý muž – alespoň na první pohled. Její klid, vyrovnané jednání a schopnost zachovat si eleganci i v těch nejnáročnějších situacích působily přirozeně. Nikdy se nerozčilovala, nikdy nekřičela. Když na něj poprvé promluvila, měl miliardář pocit, že slyší hlas člověka, který už dávno ví, co od života chce, a není ochoten se pro peníze ponižovat.

Postupně se však kolem ní začal objevovat stín. Noční telefonáty. Tiché rozhovory za dveřmi. Rychle vypnutý displej pokaždé, když se k ní přiblížil. Obálky s penězi. Převody na účty lidí, o kterých nikdy neslyšel. A zvláštní napětí v jejích očích, které se snažila skrývat, ale které nešlo přehlédnout.

Miliardář byl zvyklý na intriky. Celý život se pohyboval mezi lidmi, kteří se usmívali příliš ochotně a slibovali příliš mnoho. Naučil se nedůvěřovat nikomu. Ale s Emmou to bylo jiné. Chtěl jí věřit. Chtěl, aby tentokrát nešlo o peníze, ale o něco skutečného. A přesto, čím více chtěl věřit, tím více se bál.

Jeho nehoda na dálnici byla malým zázrakem v neštěstí. Otřes mozku, několik šrámů, pár dnů v nemocnici. A jedna myšlenka, která mu změnila pohled na celý vztah. Rozhodl se předstírat slepotu. Chtěl vidět svět tak, jak ho Emma ukáže člověku, který „už ničemu nerozumí a nic nekontroluje“.

Když jí lékař oznámil, že její snoubenec po úrazu „dočasně oslepl“, očekával slzy, zděšení, strach nebo alespoň otázky. Emma však jen strnula. Nepřistoupila k posteli. Nepohladila ho po ruce. Jen se chladně zeptala, jak dlouho potrvá léčba a zda je jisté, že se mu zrak vrátí.

Pak vyšla z pokoje a zavřela dveře za sebou.

To byl první okamžik, kdy miliardář ucítil bodavé podezření. Ležel na posteli s obvazy přes oči a slyšel, jak se na chodbě ztišily její kroky. Ne plné lítosti nebo starosti – spíše rychlého přemýšlení. V jejím tichu bylo něco až příliš klidného, vypočítavého.

Další dny už mu otevřely oči – obrazně i doslova.

Emma se začala chovat úplně jinak. V jeho přítomnosti působila starostlivě, jako dokonalá partnerka, která chce být oporou muži v nouzi. Vařila mu, četla mu, kontrolovala jeho léky. Ale jakmile si myslela, že skutečně nic nevidí, z jejích slov vyprchala něha a z hlasu zmizela trpělivost.

Začala používat jeho telefon. Otevírala jeho trezor. Mluvila s lidmi, které miliardář nikdy neslyšel. Jednou telefonovala po půlnoci. Myslela si, že spí. Ale on pouze tiše ležel. Slyšel ji jasně.

„Je slepý. Teď je ten správný čas. Za tři měsíce bude všechno naše.“

Ta věta byla jako ledová sprcha.

Miliardář věděl, že má dost informací, aby od ní odešel. Ale chtěl znát pravdu. Chtěl vědět, zda je v tom zapojen někdo další. Chtěl zjistit, co vlastně Emma plánuje.

A odpověď přišla rychle.

Jednoho dne si myslela, že odjíždí na rutinní osobní schůzku. Myslela si, že její slepý snoubenec sedí v křesle a čeká, až se vrátí. Ale on, svázaný touhou po pravdě, ji nechal odjet a potichu zavolal své bezpečnostní službě, aby ji sledovala.

To, co odhalili, bylo mnohem horší, než čekal.

Emma se setkávala s mužem. Ne jednou, ale pravidelně. A nešlo o přítele, bratra ani o minulost, kterou by se styděla vysvětlit. Šlo o člověka, který jí dával instrukce. O člověka, kterému předávala informace o jeho účtech, investicích, podnikových tocích, heslech. Muž, s nímž se setkávala, nebyl milenec. Byl to profesionál. A Emma byla jen součástí většího plánu.

Ale nejhorší bylo zjištění bezpečnostní služby, že v den jejich svatby měla být provedena manipulace s několika jeho účty, převod obrovitého kapitálu a následné zmizení Emmy i jejího „spolupracovníka“.

Když se miliardář o všem dozvěděl, seděl dlouho v nemocničním pokoji v naprostém tichu. Oči měl stále zakryté, ale už ne kvůli hře. Teď oslepl vlastní naivitou.

Dalšího rána Emma přišla do pokoje s kyticí a falešným úsměvem. Nečekala, že tam najde nejen jeho, ale i tři právníky a dva členy ochranky. Když si sundal obvaz a otevřel oči, podíval se na ni pohledem, který si zapamatuje navždy.

„Vidím tě,“ řekl klidně. „A viděl jsem dost.“

Emma zbledla. Nechtěla přiznat pravdu, vrtěla hlavou, koktala výmluvy. Ale když mu položili na stůl důkazy, bylo po všem. Její pečlivě budované divadlo se zhroutilo jako domeček z karet. Z bytu byla vyvedena, svatba byla zrušena a její dvojí život skončil během několika minut.

Ale to největší překvapení nečekalo Emmu. Čekalo jeho.

O několik dní později se mu dostala do rukou zpráva, která odhalila, že muž, s nímž se Emma setkávala, nebyl její partner ve zločinu – byl to její bratr. Zadlužený, pronásledovaný, zoufalý. Emma se snažila zachránit jeho život. Získat peníze. Udělat to potají, aby svého snoubence neztratila.

Nechtěla ho okrást. Chtěla zachránit někoho, koho milovala.

A v tu chvíli si miliardář uvědomil, že ve svém strachu a podezíravosti věřil detektivním závěrům víc než ženě, která možná skutečně milovala.

Ztratil ji. A tentokrát ne vinou intrik – ale vl