Miliardář si vybíral manželku pouze podle jejích nohou. Když však z poslední vybrané ženy sundali bílé prostěradlo, zůstal v naprostém šoku…

Pětatřicetiletý Daniel Hale patřil mezi nejbohatší podnikatele v zemi. Vlastnil několik stavebních společností, luxusní hotely a rozsáhlé nemovitosti. Svůj majetek si vybudoval vlastní prací, bez dědictví a bez pomoci bohatých příbuzných.

Od mládí věřil, že úspěch přichází pouze k těm, kteří jsou ochotni tvrdě pracovat. V podnikání se mu dařilo téměř ve všem. Jediné, co se mu nedařilo, byl osobní život.

Za sebou měl dva vážné vztahy, které skončily bolestným zklamáním. Obě ženy mu zpočátku tvrdily, že ho milují, ale postupem času pochopil, že je mnohem více zajímalo jeho bohatství než on sám. Jedna se pokusila získat podíl na jeho majetku, druhá ho opustila krátce poté, co zjistila, že jí odmítá koupit luxusní dům.

Po druhém rozchodu se Daniel uzavřel do sebe. Přestal důvěřovat ženám, které se o něj zajímaly, a začal pochybovat, zda vůbec někdy najde někoho, kdo ho bude milovat bez ohledu na jeho bankovní účet.

Jednoho večera seděl ve své pracovně se svým dlouholetým manažerem Richardem.

„Chci se oženit,“ prohlásil náhle.

Richard překvapeně zvedl oči od dokumentů.

„To je skvělá zpráva. Už jste někoho poznal?“

„Ne. A právě proto potřebuju, abyste mi pomohl něco zorganizovat.“

Daniel se opřel v křesle a vysvětlil mu svůj plán.

„Pozvěte do mého sídla dvacet svobodných žen. Mohou pocházet z bohatých rodin, mohou být známé nebo úplně obyčejné. Nezáleží mi na tom. Jen jim neprozrazujte, jakým způsobem si budu vybírat.“

„A jakým způsobem to bude?“

Daniel se pousmál.

„Chci vidět pouze jejich nohy. Nebudu znát jejich tváře, jména ani společenské postavení. Chci zjistit, zda dokážu vybrat ženu, která nebude spoléhat na svou krásu, drahé oblečení nebo rodinné bohatství.“

Richard se na něj chvíli díval, jako by si nebyl jistý, zda to myslí vážně.

„To je přinejmenším neobvyklý způsob, jak si najít manželku.“

„Možná. Ale běžným způsobem jsem to zkoušel už dvakrát.“

O týden později se v Danielově sídle sešlo dvacet žen. Některé pocházely z vlivných rodin, jiné pracovaly jako modelky, podnikatelky nebo manažerky. Všechny věděly, že se mají zúčastnit soukromého setkání s velmi bohatým mužem, který hledá budoucí manželku.

Každá dorazila v elegantních šatech, s dokonale upravenými vlasy a výrazným líčením. Některé měly drahé šperky, jiné se snažily působit přirozeně a nenuceně.

Když je zaměstnanci zavedli do velkého sálu, čekalo tam na ně dlouhé vyvýšené pódium zdobené zlatými ornamenty.

Na každém místě leželo bílé prostěradlo.

Ženy dostaly pokyn, aby se jím zahalily tak, aby nebyly vidět jejich tváře ani postavy. Odhalené měly zůstat pouze nohy.

„To snad nemyslí vážně,“ zašeptala jedna z účastnic.

„Možná je to nějaká hra,“ odpověděla druhá.

O několik okamžiků později vstoupil do sálu Daniel.

Měl na sobě tmavý oblek, na zápěstí drahé hodinky a ve tváři výraz člověka, který je zvyklý rozhodovat o všem kolem sebe.

Postavil se před ženy a vysvětlil pravidla.

„Dnes nebudu hodnotit vaše oblečení, účesy, tváře ani to, z jakých rodin pocházíte. Chci si vybrat jednu ženu pouze podle jejích nohou. Vím, že to může znít zvláštně, ale je to moje rozhodnutí.“

Některé ženy se pousmály. Jiné si začaly nervózně upravovat prostěradla. Většina však souhlasila, protože možnost stát se manželkou miliardáře byla pro mnohé z nich lákavá.

Daniel se pomalu vydal podél pódia.

U první ženy se zastavil. Měla dlouhé štíhlé nohy, dokonale upravené nehty a výraznou červenou pedikúru.

Chvíli se díval, potom pokračoval.

Druhá žena měla jemnou pokožku a zlatý řetízek kolem kotníku. Třetí si oblékla luxusní stříbrné sandály. Čtvrtá měla dokonale hladké nohy a drahou manikúru.

Daniel však neprojevil zájem.

Procházel kolem dalších účastnic a pečlivě si všímal každého detailu. Některé ženy se snažily zaujmout postojem, jiné nenápadně nastavovaly nohy tak, aby vypadaly co nejlépe.

Nakonec se zastavil téměř na konci řady.

Před ním stála žena, jejíž nohy se výrazně lišily od ostatních.

Neměla lak na nehtech. Nehty byly krátce ostříhané a její pokožka nebyla dokonale hladká. Na patách měla ztvrdlou kůži a na několika místech bylo patrné, že je zvyklá trávit dlouhé hodiny na nohou.

Daniel se dlouho nehýbal.

Potom se otočil k Richardovi.

„Vyberu si tuto ženu.“

V sále se rozhostilo překvapené ticho.

„Jste si jistý?“ zeptal se manažer. „Ani nevíte, kdo to je.“

„Právě proto,“ odpověděl Daniel.

Jeden z členů ochranky k němu přistoupil a tiše mu něco zašeptal.

„Pane Hale, možná byste měl ještě zvážit ostatní účastnice. Některé pocházejí z velmi významných rodin. Tato žena může být úplně obyčejná.“

Daniel se na něj přísně podíval.

„Nezajímá mě, z jaké rodiny pochází.“

Potom se obrátil k vybrané ženě.

„Prosím, sestupte z pódia a sundejte prostěradlo.“

Žena pomalu udělala několik kroků dopředu. Její ruce se lehce třásly. Uchopila látku a začala ji stahovat z hlavy.

Nejprve se objevily

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *