Bohatý šejk vybíral budoucí manželku podle obvodu pasu. Stovky žen se snažily splnit jeho představy, ale když před něj předstoupila žena s plnějšími křivkami, udělal něco, co nikdo nečekal…

Šejk Omar patřil mezi nejbohatší muže v zemi. Bylo mu dvaačtyřicet let, vlastnil několik úspěšných společností, rozsáhlé pozemky a luxusní palác, ve kterém žil obklopen služebnictvem. Jeho jméno znali podnikatelé i významní představitelé společnosti.

Přesto mu v životě jedna důležitá věc chyběla. Neměl manželku ani rodinu.

Jeho příbuzní se mu už dlouhá léta snažili najít vhodnou nevěstu. Představovali mu dcery bohatých obchodníků, mladé ženy z významných rodin i krásky, jejichž fotografie se objevovaly v časopisech. Omar však všechny odmítal.

Jednoho večera se během rodinné večeře jeho matka rozhodla, že už nebude mlčet.

„Omare, je ti dvaačtyřicet let. Máš všechno, co si člověk může přát, ale stále žiješ sám. Copak se mezi všemi ženami, které jsi poznal, nenašla ani jedna, se kterou bys chtěl strávit život?“

Omar odložil příbor a chvíli přemýšlel.

„Matko, nechci se oženit jen proto, že to ode mě rodina očekává. Pokud si mám vybrat manželku, musí být něčím výjimečná.“

„A co přesně hledáš?“ zeptala se žena.

Šejk se pousmál.

„To brzy zjistíš.“

Následujícího rána vydal svým zaměstnancům neobvyklý příkaz. Do paláce měly být pozvány všechny svobodné ženy, které měly zájem ucházet se o jeho ruku. Každá z nich měla podstoupit jedinou zkoušku: šejk jí osobně změří obvod pasu.

Konkrétní rozměr, který považuje za ideální, však odmítl prozradit.

Zpráva se městem rozšířila rychlostí blesku. Některé ženy byly přesvědčené, že Omar hledá velmi štíhlou manželku. Jiné tvrdily, že bohatý muž určitě ocení ženské křivky. Několik účastnic dokonce začalo držet přísné diety, zatímco další si nechaly upravit šaty tak, aby jejich postava vypadala co nejlépe.

V den výzvy se před palácem shromáždily desítky žen. Některé přijely v luxusních automobilech, jiné doprovázely matky a přítelkyně. Všechny doufaly, že právě ony získají příležitost stát se manželkou jednoho z nejbohatších mužů v zemi.

V hlavním sále seděl Omar na pozlaceném křesle. Vedle něj stál osobní asistent s dokumenty a krejčovským metrem.

První soutěžící byla vysoká blondýnka ve zlatých šatech. Přistoupila k šejkovi s jistotou ženy, která byla zvyklá na obdiv.

„Šedesát centimetrů,“ oznámil asistent po změření.

Omar pouze přikývl.

„Děkuji. Další.“

Žena zůstala překvapeně stát. Očekávala alespoň úsměv nebo nějakou poznámku, ale šejk už věnoval pozornost další účastnici.

Ta měla ještě užší pas. Ani tentokrát však Omar neprojevil žádný zájem.

Hodiny ubíhaly. Jedna žena střídala druhou. Asistent zapisoval čísla, šejk měřil a pokaždé opakoval stejnou větu.

„Děkuji. Další.“

Některé účastnice začaly být nervózní. Jedna se dokonce zeptala, zda by mohla měření zopakovat, protože se jí zdálo, že předtím nedostatečně zatáhla břicho.

Omar ji však zdvořile odmítl.

„Výsledky se nebudou měnit podle toho, jak moc se budete snažit vypadat jinak.“

Mezi ženami se začalo šeptat. Nikdo nechápal, co vlastně hledá.

Když už se zdálo, že výzva skončí bez vítězky, otevřely se dveře a do sálu vstoupila poslední účastnice.

Jmenovala se Layla. Bylo jí osmadvacet let a pracovala jako recepční v malém hotelu. Do paláce přijela především kvůli své kamarádce, která ji přesvědčila, aby se přihlásila také.

Layla neměla drahé šperky ani luxusní šaty. Měla na sobě jednoduché vínové šaty, které jí dobře padly, a vlasy stažené do nenápadného účesu. Její postava byla plnější a ženská, což okamžitě upoutalo pozornost ostatních soutěžících.

Jedna z nich se naklonila ke své kamarádce a zašeptala:

„Zajímalo by mě, jestli mu ten krejčovský metr vůbec bude stačit.“

Obě se zasmály.

Layla poznámku zaslechla. Na okamžik se jí stáhly rty, ale nic neřekla. Nebyla zvyklá hádat se s lidmi, kteří si mysleli, že hodnota člověka závisí na jeho vzhledu.

Přistoupila k Omarovi.

„Vaše jméno?“ zeptal se.

„Layla, pane.“

„Pojďte blíž. Podíváme se na vaše míry.“

Omar vzal krejčovský metr a natáhl ruku k jejímu pasu. Asistent připravil pero a sklonil se nad dokumenty.

V okamžiku, kdy šejk začal měřit, několik žen se znovu pousmálo. Layla však zůstala klidná a dívala se přímo před sebe.

Omar se podíval na metr.

Potom se podíval na Laylu.

A znovu na metr.

Jeho výraz se náhle změnil.

„Můžete to číslo zopakovat?“ požádal asistenta.

Mladý muž se podíval na naměřenou hodnotu.

„Ano, pane. Je to přesně…“

Omar ho gestem zastavil.

„Nezapisujte to.“

V sále zavládlo ticho.

Layla znervózněla.

„Udělala jsem něco špatně?“ zeptala se.

Šejk jí neodpověděl. Místo toho požádal asistenta, aby přinesl složku, kterou měl připravenou v zásuvce svého stolu. Když ji otevřel, začal porovnávat několik starších dokumentů.

Jedna z účastnic se neudržela.

„Výsosti, jestli její míry neodpovídají vašim představám, nemusíte nás všechny zdržovat.“

Omar zvedl hlavu.

„Nikdo vás nežádal, abyste hodnotila ostatní ženy.“

Žena oka

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *