Nikdy by mě nenapadlo, že mě obyčejná návštěva koupelny dokáže přivést do takových rozpaků.

Byl to úplně běžný večer. Navštívil jsem svou přítelkyni, společně jsme povečeřeli a potom jsme se dívali na film. Když odešla do kuchyně připravit čaj, zamířil jsem do koupelny, abych si umyl ruce.

A právě tam jsem si všiml něčeho zvláštního.

Na podlaze, vedle skříňky pod umyvadlem, ležel malý předmět neobvyklého tvaru. Nebyl to hřeben, kartáček na zuby ani nic, co bych běžně očekával v koupelně. Měl zvláštní zakřivení a několik částí, jejichž účel mi vůbec nebyl jasný.

Zvedl jsem ho a začal si ho prohlížet ze všech stran.

„Co to proboha je?“ zamumlal jsem si pro sebe.

Nejdřív jsem si myslel, že jde o nějakou součást kosmetického přístroje. Pak mě napadlo, že by to mohl být předmět určený k péči o tělo. Jenže žádné z mých vysvětlení nedávalo příliš smysl.

Položil jsem ho zpátky na podlahu, ale zvědavost mi nedala pokoj.

Uplynulo několik minut a já pořád neměl tušení, na co se dívám.

Nejhorší bylo, že jsem se začal stydět. Co když jde o něco naprosto běžného a já jsem jediný člověk na světě, který to nepozná? A co když se zeptám a ona se mi bude smát ještě příštích deset let?

Nakonec jsem se rozhodl, že předmět nechám na místě a budu dělat, jako by se nic nestalo.

Jenže když jsem se vrátil do obývacího pokoje, přítelkyně si okamžitě všimla mého podivného výrazu.

„Co se děje?“ zeptala se.

„Nic,“ odpověděl jsem příliš rychle.

Podezřívavě se na mě podívala.

„Tak proč vypadáš, jako bys právě objevil nějaké rodinné tajemství?“

V tu chvíli jsem věděl, že nemá smysl zapírat.

„Dobře, mám jednu otázku. A slib mi, že se mi nebudeš smát.“

„To záleží na otázce,“ odpověděla se smíchem.

Vysvětlil jsem jí, co jsem našel v koupelně, a popsal mu zvláštní tvar. Když pochopila, o čem mluvím, na okamžik se zarazila.

Potom se rozesmála tak hlasitě, že jsem začal litovat, že jsem vůbec otevřel ústa.

„Ty opravdu nevíš, co to je?“ zeptala se mezi smíchem.

„Kdybych to věděl, asi bych se neptal!“

Vstala, odvedla mě zpátky do koupelny a předmět zvedla.

„Podívej se pořádně. Tohle není žádná záhada. Je to pomůcka, kterou používám při své běžné péči o tělo.“

Pak mi vysvětlila její účel a ukázala, jak se používá. Najednou mi všechno začalo dávat smysl.

Zůstal jsem stát a jen nevěřícně kroutil hlavou.

Celou dobu jsem si představoval nejrůznější scénáře, přitom šlo o naprosto obyčejnou věc, kterou jsem jednoduše neznal.

„Takže ty ses mě na to celou dobu chtěl zeptat a raději jsi tam půl hodiny přemýšlel?“ smála se.

„Chtěl jsem zachovat svou důstojnost,“ odpověděl jsem.

„A jak to dopadlo?“

„Myslím, že jsem o ni právě přišel.“

Od té chvíle se z celé příhody stal náš oblíbený vtip. Kdykoli v koupelně zahlédnu něco, čemu nerozumím, přítelkyně se na mě podívá a zeptá se: „Tak co, detektive? Už jsi přišel na to, k čemu to slouží?“

A já jsem se naučil jednu důležitou věc: někdy je mnohem jednodušší položit obyčejnou otázku, než si půl hodiny vymýšlet vlastní vysvětlení.

A teď upřímně: Stalo se vám někdy, že jste našli nějaký předmět a vůbec netušili, k čemu slouží?