Kate cítila, jak jí kovové zábradlí klouže pod prsty.
Vítr jí rval vlasy z obličeje a pod ní se rozprostírala nekonečná krajina.
Jeden špatný pohyb.
Jedna vteřina.
A bylo by po všem.
Voják, který ji udeřil do ruky, si byl jistý, že ji pustí.
Jenže Kate se nevzdala.
Celou svou silou sevřela zábradlí.
„Kapitánko!“ vykřikl někdo z vrtulníku.
Kate se pokusila zvednout.
Ale její prsty začaly ochabovat.
Vtom se stalo něco nečekaného.
Jeden z vojáků, který stál u dveří, se vrhl vpřed.
Nebyl to jeden z trojice, která ji napadla.
Byl to mladý nováček, který byl v jednotce teprve několik měsíců.
„Pomozte jí!“ vykřikl.
Jeden z trojice ho okamžitě chytil.
„Nech ji! Už je pozdě!“
„Pusť mě!“
„Řekl jsem, že je pozdě!“
Nováček se však vytrhl.
Přeskočil k otevřeným dveřím a chytil Kate za zápěstí.
„Držte se!“
Kate se snažila odpovědět, ale vítr jí bral slova z úst.
„Vytáhněte ji!“ zakřičel mladý voják.
Nikdo se nepohnul.
Tři muži stáli na místě.
„Co čekáte?“ vykřikl nováček.
„Je mrtvá,“ odpověděl jeden z nich.
„Není!“
„Pusť ji.“
Nováček se podíval dolů.
Kate se na něj dívala.
A v jejích očích nebyl strach.
Bylo v nich něco, co ho přimělo sevřít její ruku ještě pevněji.
Rozkaz.
Kate mu beze slov naznačila, aby ji vytáhl.
Nováček se zapřel nohama.
„Pomozte mi!“
Tentokrát se k němu přidal další voják.
Společně začali Kate vytahovat.
Vojáci, kteří ji před několika sekundami chtěli zabít, teď sledovali, jak se jejich plán rozpadá.
„Vytáhněte ji rychle!“ ozval se pilot.
Kate se konečně dostala dovnitř.
Dopadla na podlahu vrtulníku.
Těžce dýchala.
Na pravé ruce měla několik krvácejících ran.
Ale byla živá.
Trojice mužů ztuhla.
Jeden z nich zašeptal:
„To není možné.“
Kate se pomalu zvedla.
Podívala se na ně.
A nic neřekla.
To bylo horší než jakýkoli křik.
„Kapitánko, musíme okamžitě změnit kurz,“ ozval se pilot.
Kate se otočila.
„Proč?“
„Náš původní bod přistání je kompromitovaný.“
Kate se zamračila.
„Co se stalo?“
Pilot se podíval na vojáky.
„Někdo předal informace o naší trase.“
Vrtulník ztichl.
Kate pomalu vstala.
„Jaké informace?“
Pilot ukázal na navigační zařízení.
„Někdo věděl, kde budeme.“
Kate se podívala na mapu.
Pak na vojáky.
A najednou jí něco došlo.
Její pád nebyl jedinou věcí, která se vymykala plánu.
Mise byla ohrožena.
A možná už předtím.
„Kolik lidí znalo naši trasu?“ zeptala se.
„Pouze velení a naše jednotka.“
Kate se otočila.
„Takže máme problém.“
Nikdo neodpověděl.
„Někdo z nás je zrádce.“
Tři vojáci si vyměnili pohled.
Kate si toho všimla.
Ale neřekla nic.
O několik minut později vrtulník změnil směr.
Pilot dostal nové souřadnice.
Kate se posadila a začala ošetřovat svou ruku.
Mladý nováček si k ní přisedl.
„Kapitánko…“
Kate zvedla oči.
„Ano?“
„Já…“
„Děkuji.“
Mladík ztichl.
„Za co?“
„Za to, že jste mě vytáhl.“
„To by udělal každý.“
Kate se podívala na ostatní.
Nikdo se ani nepohnul.
„Ne,“ řekla. „Ne každý.“
Mladík sklopil hlavu.
„Věděl jsem, že jste naše velitelka.“
Kate se usmála.
„Velitel není člověk, který stojí před ostatními. Velitel je člověk, který se postaví první, když je nebezpečí.“
Mladík se na ni podíval.
„A co teď?“
Kate vstala.
„Teď zjistíme, kdo mě chtěl zabít.“
Když vrtulník přistál na tajné základně, čekalo tam několik důstojníků.
Kate vystoupila.
Všichni ztichli.
Její uniforma byla potrhaná.
Ruka zakrvácená.
Ale její krok byl pevný.
Jeden z důstojníků k ní okamžitě přistoupil.
„Kapitánko, co se stalo?“
Kate se podívala na tři vojáky.
„Řekli, že jsem uklouzla.“
Důstojník se zamračil.
„Kdo to řekl?“
Jeden z vojáků zvedl ruku.
„Já.“
Kate přikývla.
„Dobře.“
„Kapitánko…“
„Nic neříkej.“
Voják zmlkl.
Kate se otočila k důstojníkovi.
„Chci, aby byli všichni tři okamžitě odděleni.“
„Proč?“
Kate se na něj podívala.
„Protože se mě pokusili zabít.“
V místnosti zavládlo ticho.
„To je vážné obvinění.“
„Já vím.“
„Máte důkaz?“
Kate ukázala na svou ruku.
„Mám důkaz, že jsem nevypadla.“
Důstojník se podíval na její zranění.
„Ale oni tvrdí opak.“
Kate se usmála.
„Proto jsem je nechala mluvit.“
Důstojník nechápal.
Kate se otočila.
„Pusťte mi záznam z vrtulníku.“
„Záznam?“
„Ano.“
Důstojník zbledl.
„Vrtulník má kameru?“
Kate přikývla.
„Samozřejmě.“
Tři vojáci ztuhli.
Jeden z nich okamžitě udělal krok dozadu.
„Počkejte…“
Kate se na něj podívala.
„Co se děje?“
„Já…“
„Takže jste si mysleli, že žádná kamera neexistuje?“
Nikdo neodpověděl.
Kate se otočila k důstojníkovi.
„Přehrajte záznam.“
Na obrazovce se objevilo video.
Vojáci seděli na svých místech.
Kate vstávala.
Přiblížila se k otevřeným dveřím.
A potom se stalo něco, co všichni viděli.
Tři muži vstali.
Přiblížili se k ní.
Jeden z nich se rozhlédl.
Druhý ji chytil.
Třetí ji strčil.
Kate zmizela z obrazu.
V mís