Seděla jsem v tiché předsálí justičního paláce, ruku pevně sevřenou v té Hugoově.
Na jeho tváři nebyla ani stopa paniky, kterou jsem cítila ve svém vlastním srdci. Měl ten svůj odtažitý, analytický výraz, jaký mívával, když
[...]
Чехия
Muž zvedl obočí, nechápavě, téměř pobaveně.
Celý jeho postoj vyzařoval sebejistotu toho, kdo si je vědom své moci a svých prostředků. Jeho slova byla jen prázdná fráze, okamžitá reakce
[...]
Cítila jsem, jak se mi stahuje hrdlo a vzpomněla jsem si na všechny ty chvíle, kdy jsem jí při našich setkáních potichu záviděla ten svět, ze kterého přišla.
Svět, kde se o šaty na zvláštní příležitost nemusíte starat, protože si je prostě koupíte. Myslela jsem si, že se teď ke mně
[...]
Mlčící srdce mé dcery: Když se důvěra v dospělého zlomí o přestávce
Přišla jsem vyzvednout dceru ze školy. Byl to obyčejný jarní den, slunce prosvítalo mezi mraky a vzduch voněl po čerstvě pokosené trávě. Všechno
[...]
Vešla jsem doprostřed haly tak klidně, až to bylo děsivé. Podpatky se rozléhaly tichem, které se náhle rozprostřelo po domě. Smích ustal, hudba hrála dál, ale zněla cize, nevhodně. Všichni se na mě otočili.
Zastavila jsem se vedle své dcery a pomalu si sundala kabát. Opatrně jsem jí jím přikryla ramena, jako když byla malá a usnula
[...]
Jeho žena postavila sklenici pomalu na stůl. Tak pomalu, že cinknutí skla o dřevo zaznělo hlasitěji než všechna Viktorova slova předtím. Nechvěla se. Neplakala. Její pohyb byl klidný, téměř obřadní. Všichni čekali výbuch, hysterii, slzy. Něco, co by Viktora utvrdilo v jeho převaze.
Nic takového nepřišlo. „Děkuji,“ řekla tiše. Hlas měla pevný, vyrovnaný. „Děkuji, že jsi to řekl přede všemi. Ušetřil jsi mi spoustu vysvětlování.“ Viktor
[...]
Ticho v tělocvičně zhoustlo. Desítky očí se upíraly na Annu, která stála se sklopenou hlavou. Vypadala křehce, zlomeně, jako někdo, kdo se chystá přijmout ponížení, které mu bylo přiděleno. Někteří studenti už zvedali telefony výš, aby měli lepší záběr. V jejich myslích to byl jen další okamžik, který se večer promění v krátké video a smích v komentářích.
Tyran se vítězoslavně usmál. Byl si jistý, že vyhrál. Anna se pomalu nadechla. A pak udělala něco, co nikdo nečekal. Zvedla hlavu. Její
[...]
Bolest přicházela ve vlnách. Ne náhodně, ne chaoticky. Byla rytmická, přesná, neúprosná. Přesně taková, jakou si pamatovala z porodu před lety. Jenže teď to nedávalo žádný smysl.
Nebyla těhotná. Věděla to jistě. Byla profesionální atletka, její tělo fungovalo jako hodinky. Tréninkový režim, lékařské kontroly, testy – nic neuniklo pozornosti. Na
[...]
Jeho hlas byl tichý, ale tvrdý. Každé slovo vyslovoval pomalu, jako by si byl jistý, že má vše pod kontrolou.
„Tak co,“ řekl klidně, „rozmyslela ses?“ Starší pacientka se pohnula na posteli. Sanitářka pod ní slyšela, jak se zrychlil její dech. Následovalo dlouhé
[...]
Sklopil oči, sevřel pevněji plyšového slona a hlasem, který byl na osmileté dítě až znepokojivě klidný, pronesl:
„Maminka říkala, že nesmím mluvit. Nikdy. Jinak se stane něco špatného.“ Hrnek mi vypadl z ruky a rozbil se o podlahu. Zvuk porcelánu
[...]