Sníh padal tiše, hustě, a zahalil nádraží do šedobílého ticha. Každý zvuk byl tlumený, kroky zněly vzdáleně, jako by se odehrávaly v jiném světě. Prosincový chlad pronikal skrz vrstvy oblečení a nenechával nikoho na pochybách, že zima je neúprosná.
Amelie Carterová stála opřená o kovový sloup na nástupišti číslo 7. Nepohnula se už dlouhé minuty. Možná hodiny. Její tělo se třáslo, ale
[...]








