Já a můj kamarád jsme se vydali na běžný víkendový výlet do míst, kde se kdysi nacházely opuštěné vojenské objekty z období první republiky. Šlo o lokalitu, o níž jsme věděli jen málo – snad jen to, že byla oficiálně uzavřena, ale v posledních letech se z ní stalo oblíbené místo pro milovníky urbexu a historie. Netušili jsme však, že právě tam narazíme na něco, co nám doslova změní pohled na české dějiny.

Všechno začalo nenápadně. U jedné ze zdí, částečně porostlých mechem a trávou, jsme objevili kovový předmět, napůl zasypaný hlínou. Na první pohled šlo o zrezivělý kus železa – možná starou součást nějakého stroje, zbytek zbraně, nebo zkrátka jen odpad z dob, kdy byla oblast ještě aktivní. Nevěnovali jsme tomu příliš pozornosti. Až později jsme si uvědomili, že ten tvar není náhodný.

Když jsme ho očistili, všimli jsme si vyraženého čísla a několika symbolů. Jednalo se o kombinaci čísel a písmen, které nedávaly smysl – alespoň ne na první pohled. Ale právě v tom okamžiku se v nás probudil zájem. Začali jsme pátrat. Nejprve jen ze zvědavosti, později s posedlostí. To, co jsme objevili, nám nedalo spát celé týdny.

Předmět byl podle odborníků vyroben přibližně mezi lety 1910 až 1920. Ale to nebylo to nejpodivnější. Symboly, které jsme na něm nalezli, se ukázaly jako zjednodušená forma šifrované zprávy. Pomocí starých vojenských manuálů a několika konzultací s historiky jsme dešifrovali část zprávy, která odkazovala na tajný projekt pod krycím názvem „Orion 3“.

Projekt „Orion 3“ nebyl nikdy oficiálně zaznamenán v žádných archivních dokumentech, které by byly veřejně přístupné. Po několika týdnech bádání a navazování kontaktů s lidmi, kteří měli přístup do uzavřených částí národního archivu, jsme se konečně dostali k materiálům, které byly po celá desetiletí utajovány. To, co jsme našli, nás naprosto ohromilo.

Projekt „Orion 3“ byl součástí tajného výzkumu Československé armády ve spolupráci s několika zahraničními subjekty. Šlo o vývoj experimentální technologie, která měla během první světové války zásadně změnit průběh bojů. Na rozdíl od běžných zbraní šlo o zařízení pracující na bázi elektromagnetických impulzů. Jinými slovy: technologie, kterou jsme dosud spojovali spíše s vědeckou fikcí než s realitou začátku 20. století.

Zpráva, která byla na předmětu ukryta, obsahovala varování. Podle všeho došlo během testování k nehodě, jejíž následky byly natolik devastující, že celý projekt byl okamžitě zastaven. Všechny záznamy měly být zničeny, účastníci projektu přemístěni nebo umlčeni. Samotné zařízení mělo být rozebráno a jednotlivé části zakopány na různých místech republiky. My jsme podle všeho našli jeden z těchto fragmentů.

Jak se informace dostaly ven? Kdo zanechal šifrovanou zprávu a proč? A co přesně se při oné nehodě stalo? To vše zůstává zahaleno tajemstvím. Ovšem jeden z dokumentů, které jsme nalezli, obsahoval hrubý nákres místa, kde mělo být uloženo centrální jádro zařízení. A právě to nás přivádí k otázce: co se stane, pokud se tento objev dostane do nesprávných rukou?

Nejde totiž jen o historický artefakt. Pokud je alespoň část zprávy pravdivá, může jít o technologii, která předběhla svou dobu o desítky let. Něco, co bylo tak nebezpečné, že se mocní té doby rozhodli na ni navždy zapomenout. Ale jak víme, žádné tajemství nezůstane pohřbené navěky.

Dnes, několik měsíců po našem nálezu, stále probíhá vyšetřování a analýza předmětu. Oslovili nás z univerzit, vojenských institucí i soukromých laboratoří. Některé nabídky byly podezřele štědré. Jiné až příliš naléhavé. A my si klademe otázku – co jsme to vlastně objevili?

Byla to náhoda, nebo jsme byli k tomu místu nějak vedeni? A kolik dalších tajemství zůstává stále zakopaných pod povrchem této země? Jedno je jisté: někdy i obyčejný zrezivělý kus kovu může otevřít dveře k minulosti, kterou někdo velmi pečlivě chtěl skrýt.