![\"\"](\"https:\/\/vengria.info\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/image-82.png\")
<\/figure>\n\n\n\n\u201eOn\u2026 se vr\u00e1t\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e z\u016fstal strnule kle\u010det.
\u201eKdo? Lero, kdo? Co se tu stalo? Ty jsi byla p\u0159ece ve \u0161kole. Jak ses dostala sem, do lesa?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Lera se zachv\u011bla a rukama se chytila d\u011bde\u010dkova kab\u00e1tu, jako by se b\u00e1la, \u017ee ji n\u011bkdo odt\u00e1hne zp\u00e1tky do tmy.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem \u0161la dom\u016f. Byla jsem sama. A pak\u2026\u201c
Polkla, jako by ji slova bolela.
\u201eZa\u010dal m\u011b sledovat.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eKdo?\u201c zopakoval d\u011bde\u010dek, tentokr\u00e1t ost\u0159eji, proto\u017ee mu srdce bu\u0161ilo strachem.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTen mu\u017e,\u201c za\u0161eptala. \u201eS tou kapuc\u00ed. \u0160el za mnou po cest\u011b. Nejd\u0159\u00edv pomalu. Pak rychleji. J\u00e1 ut\u00edkala. Klouzalo to, spadla jsem\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n
Na chv\u00edli zav\u0159ela o\u010di, jako by se j\u00ed vracely obrazy, kter\u00e9 nechce vid\u011bt.
\u201eDr\u017eel m\u011b za ruku. T\u00e1hl m\u011b pry\u010d. Do lesa. \u0158\u00edkal, \u017ee m\u011b nikdo nenajde. Dr\u017eel m\u011b tak pevn\u011b\u2026 nemohla jsem k\u0159i\u010det.\u201c<\/p>\n\n\n\n
D\u011bde\u010dkovi se sev\u0159elo hrdlo.
\u201eJak ses dostala ven?\u201c<\/p>\n\n\n\n
A tehdy d\u00edvka \u0159ekla to, co mu doslova vyrazilo dech.<\/p>\n\n\n\n
\u201eOn m\u011b pustil,\u201c za\u0161eptala. \u201eJen na chv\u00edli. \u0158ekl mi, \u017ee si mus\u00ed n\u011bco vz\u00edt z auta. A \u017ee se vr\u00e1t\u00ed. A \u017ee m\u011b vezme s sebou.\u201c<\/p>\n\n\n\n
D\u011bde\u010dek strnul.
To znamenalo, \u017ee mu\u017e byl st\u00e1le n\u011bkde pobl\u00ed\u017e.<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00edval se na stopy. Ty velk\u00e9 \u2014 hlubok\u00e9, mu\u017esk\u00e9 \u2014 vedly do lesa. Ty mal\u00e9, Leriny, kon\u010dily p\u0159esn\u011b tam, kde le\u017eela. Jako by padla k zemi a u\u017e se nezvedla.<\/p>\n\n\n\n
V\u00edtr zafoukal je\u0161t\u011b siln\u011bji. Stromy ti\u0161e zavrzaly.
A pak\u2026 to p\u0159i\u0161lo.<\/p>\n\n\n\n
Z d\u00e1lky se ozvalo zaprask\u00e1n\u00ed v\u011btv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ne jednou. Dvakr\u00e1t. Opakovalo se to.
Jako kroky.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e pevn\u011bji sev\u0159el vnu\u010dku do n\u00e1ru\u010de a za\u010dal ji zvedat. Jej\u00ed t\u011blo bylo lehk\u00e9 jako p\u00edrko, ale t\u0159\u00e1slo se hr\u016fzou.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMus\u00edme j\u00edt,\u201c za\u0161eptal. \u201eTe\u010f. Okam\u017eit\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Ale ne\u017e se sta\u010dil postavit, Lera mu znovu chytila kab\u00e1t a p\u0159imkla se k n\u011bmu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eD\u011bde\u010dku,\u201c \u0159ekla rozechv\u011ble, \u201ej\u00e1 jsem ho vid\u011bla.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eKdy?\u201c
\u201eTe\u010f. Stoj\u00ed tam\u2026 mezi stromy.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e se pomalu oto\u010dil.
A to, co uvid\u011bl mezi kmeny, mu zmrzlo krev v \u017eil\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Mezi stromy st\u00e1la postava. Vysok\u00e1. Nehybn\u00e1. S kapuc\u00ed sta\u017eenou hluboko do \u010dela. Silueta, kter\u00e1 byla ve tm\u011b skoro neviditeln\u00e1. Jen slab\u00fd z\u00e1blesk kovu \u2014 mo\u017en\u00e1 p\u0159ezky, mo\u017en\u00e1 no\u017ee \u2014 odr\u00e1\u017eel zimn\u00ed sv\u011btlo.<\/p>\n\n\n\n
A pak se ta postava dala do pohybu.<\/p>\n\n\n\n
Pomalu.<\/p>\n\n\n\n