![\"\"](\"http:\/\/vengria.info\/wp-content\/uploads\/2025\/09\/image-38-971x1024.png\"){kind=spacer}
<\/figure>\n\n\n\nJednoho dne se m\u011b zeptal: \u201eNecht\u011bla byste j\u00edt se mnou na ve\u010de\u0159i?\u201c
Srdce mi posko\u010dilo. Takovou pozv\u00e1nku jsem dlouho nesly\u0161ela, a p\u0159esto\u017ee jsem se b\u00e1la, souhlasila jsem. Rozhodla jsem se, \u017ee ve\u010de\u0159e prob\u011bhne u m\u011b doma.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ipravovala jsem se cel\u00e9 dny. Nakoupila jsem \u010derstv\u00e9 kv\u011btiny, nov\u00e9 sv\u00edcny a pe\u010dliv\u011b sestavila menu. Tlumen\u00e9 sv\u011btlo, dobr\u00e9 v\u00edno, tich\u00e1 hudba \u2013 cht\u011bla jsem, aby v\u0161e bylo dokonal\u00e9. P\u0159\u00edtelkyn\u011b se mi vysm\u00edvaly: \u201eBl\u00e1zn\u00ed\u0161, \u017ee kv\u016fli mu\u017ei d\u011bl\u00e1\u0161 takov\u00e9 divadlo?\u201c Ale j\u00e1 doufala, \u017ee tohle m\u016f\u017ee b\u00fdt nov\u00fd za\u010d\u00e1tek m\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e p\u0159i\u0161el den sch\u016fzky, byla jsem pln\u00e1 nap\u011bt\u00ed. Ru\u010di\u010dky hodin se bl\u00ed\u017eily k osm\u00e9 a srdce mi bu\u0161ilo \u010d\u00edm d\u00e1l siln\u011bji. P\u0159esn\u011b ve 20:00 se ozvalo tich\u00e9, ale rozhodn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Upravila jsem si \u0161aty, zhluboka se nadechla a \u0161la otev\u0159\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
Otev\u0159ela jsem\u2026 a v tu chv\u00edli jsem ztuhla. Nebyl to on.
Na prahu st\u00e1la \u017eena \u2013 mlad\u00e1, elegantn\u00ed, s chladn\u00fdm a t\u00e9m\u011b\u0159 vyz\u00fdvav\u00fdm pohledem. V ruce sv\u00edrala ob\u00e1lku. \u201eDobr\u00fd ve\u010der,\u201c \u0159ekla stroze a dodala: \u201ePot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt, jestli vy jste ta, se kterou se m\u00e1 dnes ve\u010der setkat Petr.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Z\u016fstala jsem jako opa\u0159en\u00e1. To jm\u00e9no \u2013 Petr, m\u016fj soused \u2013 mi projelo hlavou jako blesk. Nikdy se nezm\u00ednil, \u017ee by m\u011bl partnerku. \u017dena mi podala ob\u00e1lku, ani\u017e by \u010dekala na odpov\u011b\u010f, oto\u010dila se a ode\u0161la.<\/p>\n\n\n\n
T\u0159esouc\u00edma rukama jsem ji otev\u0159ela. Dopis byl kr\u00e1tk\u00fd, ale ka\u017ed\u00e9 slovo mi p\u0159ipadalo jako k\u00e1men na hrudi:
\u201eNed\u016fv\u011b\u0159ujte mu. Nen\u00ed t\u00edm, za koho se vyd\u00e1v\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1la jsem v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch, s pap\u00edrem v rukou, kdy\u017e se znovu ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed. Tentokr\u00e1t to byl on \u2013 Petr. Dr\u017eel kytici a usm\u00edval se. \u201eDouf\u00e1m, \u017ee jsem nep\u0159i\u0161el pozd\u011b,\u201c \u0159ekl. Srdce se mi sev\u0159elo. Nev\u011bd\u011bla jsem, jestli se m\u00e1m sm\u00e1t, nebo bre\u010det.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u00ed\u010dky u\u017e ho\u0159ely, st\u016fl byl prost\u0159en\u00fd. Pozvala jsem ho dovnit\u0159, ale uvnit\u0159 m\u011b hlodala pochybnost. Kdo byla ta \u017eena? Jeho man\u017eelka? B\u00fdval\u00e1 partnerka? Nebo n\u011bkdo, kdo m\u011b cht\u011bl jen varovat?<\/p>\n\n\n\n
Ve\u010der prob\u011bhl zd\u00e1nliv\u011b norm\u00e1ln\u011b. Sm\u00e1li jsme se, pov\u00eddali si, ale v m\u00e9 hlav\u011b st\u00e1le dokola zn\u011bla ta v\u011bta: \u201eNed\u016fv\u011b\u0159ujte mu.\u201c<\/p>\n\n\n\n